| Typ | kniha | | Vydavatel | nakladatelství Besední pořady, Praha XIV. - Nusle II., Na Pankráci 76 | | Rok | 1947 | | Jazyk | český | | Edice | neuvedeno | | Ilustrátor,grafik,typograf | Cihelka Oldřich | | Anotace | Náklad 3000 výtisků. Ilustroval akademický malíř Oldřich Cihelka (*1881-1948, český ilustrátor, malíř, pedagog). === TISK: Svoboda, tiskařské, nakladatelské a knihkupecké podniky, Karlovy Vary - Rybáře, Komenského 42. === AUTORKA: Amálie Kutinová (*1898-1965) narodila se jako dvanácté dítě řídícího učitele Jana Taubera, její matka Amálie Matějíčková pocházela z Brumova. V roce 1902 se celá rodina přestěhovala do Štítné nad Vláří, kde v letech 1904 až 1908 chodila do obecné školy. Po těžkém onemocnění otce (při hašení požáru Štítné ho ranila mrtvice a zůstal nehybný) a jeho penzionování se v roce 1908 rodina přestěhovala do Valašské Meziříčí, kde se svými sestrami navštěvovala gymnázium. Když otec zemřel (Amálii bylo jedenáct let), čekal matku tvrdý život vdovy s dětmi. V roce 1916 složila maturitní zkoušku a nastoupila do povinné lékárenské praxe do Tábora, kde přežila první světovou válku jako praktikantka za byt a stravu. Po skončení války vystudovala fakultu farmacie Univerzity Karlovy v Praze a jako magistra farmacie působila v řadě českých měst (Praha, Karlovy Vary, Křinec u Nymburka). V roce 1920 se provdala za Ing. Jana Kutinu, s nímž pracovala v jeho nakladatelství, které bylo orientováno na tělovýchovné, osvětové, literární, divadelní a hudební materiály pro potřeby tělocvičných jednot a škol. Po roce 1948 se nemohla vrátit ke spisovatelské práci, začala proto po chalupách se sběrem krkonošského folklóru a pohádek. Poslední desetiletí života prožila ve Vrchlabí u své dcery Marie Kubátové, která svou matku následovala v povolání magistry farmacie i ve spisovatelské a sběratelské činnosti. Je pochována na venkovském hřbitůvku v Horních Štěpanicích, v kraji krkonošských poudaček a písní, jak si přála. Je autorkou tří pásem dětských písniček, zhudebněných profesorem Jaroslavem Křičkou, řady časopiseckých článků a přednášek. Pouze v rukopisech se dochovaly Hrdinové Kerkonoš, Lhačky a poudačky a Pohádky babičky Vávrové. Za své literární dílo Gabra a Málinka byla v roce 1949 jmenována čestnou občankou obce Štítná nad Vláří, kterou tímto svým dílem proslavila a kterou vždycky považovala za své rodné město a domov. Její jméno nese jedna z ulic města. === POPIS DÍLA: Kniha obsahuje 19 celostránkových černobílých ilustrací od českého malíře Oldřicha Cihelky a 20 povídek: Cesta za stařenkami, Cesta se zvěrolékařem, O babičce z nejkrásnější chaloupky, Bábrlinka, Stařenka s rozmarýnou, Spokojené stařenky, Babička Dousková, O babičce, která myslila vejš, Stoletá, Stařenka z hor, Nejkrásnější stařenka (Jak jsme se rozloučila), Babičky všelijaké (Pané správcová z chudobince), Cikánská stařenka (Babiáš), Stařenka ve službě, Babička Házová, Štěstíčko, Výměnkáři, Proč stařenka už nebude plakat, Besídka se stařečky. | | Vazba | původní poloplátěná, ilustrovaná | | Přebal | ne | | Počet stran | 176 | | První vydání | ano | | Podpis | ne | | Stav | dobrý, chybí plátno na hřbetu, skvrny na deskách vazby, na předsádkách namalované obrázky pastelkou | | Velikost | 8° Oktáv | | Hmotnost | 700 gramů | | ISBN / ISSN | neuvedeno | | Objednávkový kód | K1587 | | Kategorie | Děti a mládež -> Beletrie (nad 10 let)
Děti a mládež -> Staré vydání, do r. 1948
|
|
