| Typ | kniha | | Vydavatel | nakladatelství Československý spisovatel, Praha | | Rok | 1989 | | Jazyk | český | | Edice | neuvedeno | | Ilustrátor,grafik,typograf | Mlčoch Zdeněk, Hlavsa Oldřich, Holý Bohuslav | | Anotace | K vydání připravila a ediční poznámku napsala Jarmila Víšková. S doslovem Miloše Pohorského. Portrét autora od Zdeňka Mlčocha (*1921-1995, český ilustrátor, grafik, typograf, malíř). Typografie Oldřich Hlavsa (*1909-1995, český typograf, grafik, malíř, odborný publicista, v roce 1986 udělena cena Zasloužilý umělec). Výtvarný redaktor Bohuslav Holý (*1944, český historik umění, redaktor, typograf). === AUTOR: Jaroslav Seifert (*1901-1986) byl básník a překladatel. Mládí prožil v prostředí dělnického Žižkova, kde jeho otec, vyučený zámečník a aktivní sociální demokrat, mj. obchodoval s obrazy a kde Seifert po obecné škole vychodil šest tříd klasického gymnázia a poté se věnoval žurnalistice. Novinářskou dráhu zahájil v komunistickém tisku, a to roku 1921 v redakci Rudého práva, 1922 v brněnské Rovnosti, v letech 1922–1925 byl odpovědným redaktorem satirického časopisu Sršatec a 1927–1929 obrázkového týdeníku Reflektor. Přitom 1923–1927 byl zaměstnán v Komunistickém knihkupectví a nakladatelství. V roce 1928 se oženil a měl dvě děti. Po svém vyloučení z komunistické strany, kdy s dalšími šesti spisovateli projevil nesouhlas s novým gottwaldovským vedením (1929), krátce řídil divadelní časopis Nová scéna (1929–1930) a po dalších epizodních zaměstnáních zakotvil v sociálně demokratickém tisku. Postupně redigoval obrázkový týdeník Pestré květy (1930–1932), kulturní rubriku Ranních novin (1933–1938), za války působil v Národní práci (1939–1945) a po válce v odborářských novinách Práce. V roce 1949 novinářské činnosti zanechal. Těžká choroba pohybového ústrojí (1956) mu na několik let neumožnila výraznější tvůrčí práci. Svým dílem i odvážným vystoupením na druhém sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956), v němž kritizoval dosavadní kulturní politiku ve vztahu k nekonformním spisovatelům a k autorům vězněným (na sklonku 60. let stál i v čele svazové komise usilující o jejich rehabilitaci) si získal nemalou autoritu. Na jejím základě byl 1969 zvolen předsedou nově ustaveného Svazu českých spisovatelů, který však byl již za rok rozpuštěn pro odmítavý postoj k okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. Seifertovi pak mohly vycházet jen ojedinělé reedice. Původní tvorbu směl zveřejňovat až na konci 70. let, kdy politické kruhy vzhledem k jeho značné popularitě hledaly – ač podepsal Chartu 77 – kompromis vyúsťující v Seifertův příslib, že se jeho jméno již neocitne pod protestními peticemi, což však Seifert nedodržoval. V roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Ze zahraničních cest měla zásadnější význam pro jeho tvorbu cesta s Karlem Teigem přes Itálii do Francie (1924) a účast v československé kulturní delegaci při návštěvě Sovětského svazu (1925). === POPIS DÍLA: Kniha obsahuje části Město v slzách (Báseň úvodní, Monolog bezrukého vojáka, Prosinec 1920, Modlitba na chodníku, Řeč davu, Děti z předměstí, Na vojenském hřbitově, Revoluce, Dobrá zvěst (Ivanu Olbrachtovi), Konec války, Zpívaná modlitba, Večer na pavlači I, II, III, Hříšné město, Plátno v kinu, V getsemanské zhradě, Město v slzách, Stvoření světa, Báseň plná odvahy a víry, Chudý, Báseň nejpokornější), Samá láska (Elektrická lyra, Sloky milostné, Hodina míru, Ukolébavka, Píseň o dívkách, Verše na památku revoluce, Verše o lásce, vraždě a šibenici (Prolog, Balada, Epilog), Námořník, Černoch, Prstýnek, Všecky krásy světa), Svatební cesta (Guillaume Apollinaire, Žhavé ovoce, Svatební cesta, Marseille, Přístav, Moře, Mramorové město, Park, Večerní světla, Verše o dvou utopencích, Večer v kavárně, Výstředník, Všecky vůně, Zrcadlo čtverec, Miss Gad- Nigi, Zmrzlina poezie, Král Herodes, Žárovka, Vějíř, Počítadlo, Napoleon, Útěcha, Láska, Koncertní kavárna, Lawn-tennis, Horečka, Osud, Rue de la paix, Hedvábný kapesník, Hřbitov na Janově), Slavík zpívá špatně (Přesýpací hodiny, Píse%n o smrti, Stará moudrost, Panoráma, Krkonoše, Chléb a růže, Balada, Staré bojiště, Balada ze Champagne, Polibek na cestu, Jabloň se strunami pavučin, Tři hořká jadérka (Kosťovi Bieblovi), Moskva, Píseň o Moskvě, U matky boží iverské, Město Leninovo, Lenin), Poštovní holub (Píseň, Víno dobrodružství, Tanec dívčích košil, Mezi řádky, Svatební píseň, Nakonec, Balada, Verše (Ottovi Girgalovi), Víno a čas (Gratulace Karlu Tomanovi), Mokrý obraz, Praha, Za mrtvou (Památce Jarmily Horákové), Listopad 1918, Mouchy na okně, Na věky (Karlu Novému), Píseň z války v 66. roce, Bez křídel, Jedenácté jaro, Zvuk bubnu, Den, noc, čas, Karty a menuet, Jablko a šavle, Smích podzimního větru), Dodatky, Ediční poznámka, Jaké to štěstí, býti básníkem ... | | Vazba | původní plátěná, na hřbetu vazby napsáno zeleným písmem SEIFERT Město v slzách, Samá láska, Svatební cesta, Slavík zpívá špatně, Poštovní holub, nadeskách vazby zeleným písmem podpis Jaroslav Seifert | | Přebal | ano | | Počet stran | 272 | | První vydání | ano | | Podpis | ne | | Stav | výborný, nepoužíváno | | Velikost | 8° Oktáv | | Hmotnost | 430 gramů | | ISBN / ISSN | neuvedeno | | Objednávkový kód | K2003 | | Kategorie | Beletrie -> Poezie
Umění -> Českoslovenští umělci
|
|
