Slavík Bedřich, Kopta JosefStarodávné cesty do světa
9 českých středověkých cestopisů pro čtenáře od 9 let |  | | Typ | kniha | | Vydavatel | Státní nakladatelství dětské knihy, Praha | | Rok | 1964 | | Jazyk | český | | Edice | neuvedeno | | Ilustrátor,grafik,typograf | Liesler Josef, Lažanský Vlastimil, Vimr Luděk | | Anotace | Ze starých cestopisů vybral Dr. Bedřich Slavík, dětem převyprávěl Josef Kopta. Ilustroval a přebal navrhl Josef Liesler (*1912-2005, český grafik, ilustrátor, malíř). Graficky upravil Vlastimil Lažanský (*1903-1977, český malíř, typograf). Výtvarný redaktor Luděk Vimr (*1954, český grafik, malíř, typograf, ilustrátor). === AUTOR: Josef Kopta (*1894-1962) byl redaktor, prozaik a básník (např. Cestou k osvobození (básně, 1920), Josef Jiří Švec (věrný učedník Tyršův a hrdinný plukovník I. pluku Jana Husi, 1921), Úsměv nad hrobem (čtení o milém Japonsku, 1922), Od východu (1922), Štefánik (1923), Očima legionáře (1923), Třetí rota (1924), Revoluce (1925), Pět hříšníků U velryby (1925), Papoušek slečny z Gottliebenů a jiné prózy (1926), Koráb na skále (1926), Hlídač číslo 47 (1926), Třetí rota na Magistrále (1927), Nejkrásnější boty na světě (tříaktová hra o jednom ševci, 1927), Hry s lidmi i věcmi (feuilletony a drobné prózy z let 1923-1926, rok 1927), Píseň o ledoborci (1928), O rytíři s plnovousem (1928), Nejvěrnější hlas (1928), Marta, Marie, Helena (1928), Cesta do Moskvy (1928), Jak vznikla Třetá rota (1929), Jediné východisko (1930), Eliška a dva (1930), Jejich lidská tvář (1931), Člověk v horách (1931), Červená hvězda (1931), Antonín a kouzelník (1931), V té jedné červené a v druhé bílé (1933), Adolf čeká na smrt (1933), Několik příběhů z života blázna Padrnose (1934), Zajíc v čepici (1935), Modrá lilie (1935), Marnotratná pouť (1936), Chléb a víno (1936), Zlatá sopka (1936), Věčný pramen (1937), Modrý námořník (1937), Přívoz pod ořechy (1938), Od Zborova k Bachmači (památník o budování československého vojska na Rusi pod vedením T.G. Masyryka, 1938), Smějte se zbláznem (1939), Poštovní holub č. 17 (1939), Ptáčník Ané (1940), Milostný kruh (9 příběhů o lásce, 1946), Láska v pěti podobách (1946), král Žrout (1946), Náš Honza (1947), Česká kniha a my (proneseno na zahájení výstavy Týdne české knihy v Národním museu 7. prosince 1947), Zahrada lásky (staročeský dekameron, 1948), Tři do kornoutu (První pro větší, druhá pro menší, třetí pro všechny, 1948), Ještě jednou v mladosti mé kraje (1948), Jan Konůpek zemřel 12. března roku 1950 ( pohřební řeči ve strašnickém krematoriu dne 18. března 1950), Kratochvilné děje z naší vlasti (1952), Rozmarná duha (1954), Větrný mlýn (1955), Jedináček Damián (1957), Chytrý Honza z Čech (1957), Kolibří povídky (1963)). Oba synové byli literárně činní: Petr Kopta (1927–1983) působil jako překladatel z francouzštiny a Pavel Kopta jako autor a překladatel písňových textů, zejména šansonů. Obecnou a měšťanskou školu vychodil Kopta v rodišti, v Praze absolvoval Českoslovanskou obchodní akademii. Poté byl úředníkem v letech 1912 až 1913 ve spořitelně v Libochovicích, v letech 1913 až 19l4 v České průmyslové bance v Praze. V říjnu roku 1914 narukoval, v květnu 1915 byl zajat na frontě v Karpatech. Ze zajateckého tábora v Korotojaku vstoupil v květnu 1916 do České družiny, roku 1917 do čs. legií, kde působil nejdřív ve finančním, pak v informačně-osvětovém odboru a také v redakci jekatěrinburgského Čs. deníku. Z Ruska podnikl na jaře 1920 jednoměsíční studijní cestu do Japonska. Po návratu do Prahy v srpnu 1920 působil jako tajemník Památníku odboje, pak z armádního svazku vystoupil a pracoval jako redaktor Národního osvobození (1925–31) a Lidových novin (1933–36), potom jako spisovatel z povolání. Do Ruska (Moskva) cestoval se spisovatelskými delegacemi roku 1927 (fejetony Cesta do Moskvy) a 1938. Po válce byl úředníkem ministerstva informací (1945–46) a přednostou kulturního odboru Kanceláře prezidenta republiky, 1949 byl penzionován. === POPIS DÍLA: Pestré pásmo dobrodružství a poznatků našich předků z jejich cest po světě. - Kniha obsahuje 1 dvoustránkovou barevnou ilustraci, 16 celostránkových barevných ilustrací a 66 barevných ilustrací v textu od Josefa Lieslera, kapitoly Úvod, Z cestopisu zvaného Mandevilla, Cestopis Marca Pola zvaný milión, Z deníku Václava z Bířkova o jízdě pana Lva z Rožmitálu po střední a západní Evropě, Martina Kabátníka cesta z Čech do Jeruzaléma, Jana Hasištejnského z Lobkovic putování k svatémuhrobu, Oldřicha Prefáta z Vlkanova cesta z Prahy do Benátek a odtud po moři až do Palestiny, Příhody Václava Vratislava z Mitrovic, Kryštofa Haranta z Polžic cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do svaté země, Cestopis Bedřicha z Donína. | | Vazba | původní plátěná, ilustrovaná, na hřbetu vazby napsáno černým písmem: STARODÁVNÉ CESTY DO SVĚTA, záložkou vevázaná bílá tkanice | | Přebal | ne | | Počet stran | 306 | | První vydání | ano | | Podpis | ne | | Stav | velmi dobrý, chybí přebal | | Velikost | 4° Kvart | | Hmotnost | 650 gramů | | ISBN / ISSN | neuvedeno | | Objednávkový kód | K1905 | | Kategorie | Cestování -> Cestopisy
Děti a mládež -> Beletrie (nad 10 let)
|
|
|
