| Typ | kniha | | Vydavatel | nakladatelství Profil, Ostrava | | Rok | 1991 | | Jazyk | český | | Edice | neuvedeno | | Ilustrátor,grafik,typograf | Provazník Jan, Janáček Zbyněk | | Anotace | V. vydání (I. vydání roku 1935 (povedené dcerky) a 1936 (ve městě)). Ilustroval Jan Provazník (*1901-1978, český scénograf, malíř, ilustrátor). Přebal s použitím ilustrací Jana Provazníka a grafickou úpravu navrhl Zbyněk Janáček (*1957, český malíř, grafik, pedagog). === AUTORKA: Amálie Kutinová (*1898-1965) narodila se jako dvanácté dítě řídícího učitele Jana Taubera, její matka Amálie Matějíčková pocházela z Brumova. V roce 1902 se celá rodina přestěhovala do Štítné nad Vláří, kde v letech 1904 až 1908 chodila do obecné školy. Po těžkém onemocnění otce (při hašení požáru Štítné ho ranila mrtvice a zůstal nehybný) a jeho penzionování se v roce 1908 rodina přestěhovala do Valašské Meziříčí, kde se svými sestrami navštěvovala gymnázium. Když otec zemřel (Amálii bylo jedenáct let), čekal matku tvrdý život vdovy s dětmi. V roce 1916 složila maturitní zkoušku a nastoupila do povinné lékárenské praxe do Tábora, kde přežila první světovou válku jako praktikantka za byt a stravu. Po skončení války vystudovala fakultu farmacie Univerzity Karlovy v Praze a jako magistra farmacie působila v řadě českých měst (Praha, Karlovy Vary, Křinec u Nymburka). V roce 1920 se provdala za Ing. Jana Kutinu, s nímž pracovala v jeho nakladatelství, které bylo orientováno na tělovýchovné, osvětové, literární, divadelní a hudební materiály pro potřeby tělocvičných jednot a škol. Po roce 1948 se nemohla vrátit ke spisovatelské práci, začala proto po chalupách se sběrem krkonošského folklóru a pohádek. Poslední desetiletí života prožila ve Vrchlabí u své dcery Marie Kubátové, která svou matku následovala v povolání magistry farmacie i ve spisovatelské a sběratelské činnosti. Je pochována na venkovském hřbitůvku v Horních Štěpanicích, v kraji krkonošských poudaček a písní, jak si přála. Je autorkou tří pásem dětských písniček, zhudebněných profesorem Jaroslavem Křičkou, řady časopiseckých článků a přednášek. Pouze v rukopisech se dochovaly Hrdinové Kerkonoš, Lhačky a poudačky a Pohádky babičky Vávrové. Za své literární dílo Gabra a Málinka byla v roce 1949 jmenována čestnou občankou obce Štítná nad Vláří, kterou tímto svým dílem proslavila a kterou vždycky považovala za své rodné město a domov. Její jméno nese jedna z ulic města. === POPIS DÍLA: GABRA A MÁLINKA POVEDENÉ DCERKY - Kniha vypráví o příhodách Gabry a Málinky, nejmladších dcer pana řídícího Základní školy ve Štítné nad Vláří, a jejich příbuzných. Jednotlivé kapitoly, které většinou tvoří uzavřené příběhy, jsou propojeny tématem vzájemného vyřizování účtů mezi dětmi a nerudným kostelníkem Struhařem a také námluvami starší sestry Valči a učitele Fanúše Macka. GABRA MÁLINKA VE MĚSTĚ - Druhý díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o sestrách Gabře a Málince. Pokračování příběhů Gabry a Málinky, ve kterém se ze Štítného odstěhovaly kvůli studiu do Valašského Meziříčí. - Kniha obsahuje barevnou ilustraci na frontispisu a 15 celostránkových barevných ilustrací od Jana Provazníka. | | Vazba | původní plátěná, na hřbetu napsáno černým písmem: 1-2 Amálie Kutinová Gabra a Málinka | | Přebal | ano | | Počet stran | 320 | | První vydání | ne | | Podpis | ne | | Stav | dobrý, opravený potrhaný přebal průhlednou páskou, chybí půlka zadního listu přebalu | | Velikost | 8° Oktáv | | Hmotnost | 480 gramů | | ISBN / ISSN | 80-7034-073-8 | | Objednávkový kód | K1826 | | Kategorie | Beletrie -> Próza česká a slovenská
Děti a mládež -> Beletrie (nad 10 let)
Děti a mládež -> Dívčí četba
|
|
