| Typ | kniha | | Vydavatel | nakladatelství Mladá fronta, Praha | | Rok | 1954 | | Jazyk | český | | Edice | Vpřed - 46. svazek | | Ilustrátor,grafik,typograf | Grygar Milan, Schubert Karel, Rotrekl Teodor | | Anotace | II. vydání (I. vydání roku 1950 v nakldatelství Melantrich). Korektoři: Josef Fulín a František Spálenka. Ilustrace, předsádky nakreslil, přebal a vazbu navrhl Milan Grygar (*1926, český malíř, typograf, grafik). Grafickou úpravu provedl Karel Schubert. Výtvarný redaktor Teodor Rotrekl (*1923-2004, český ilustrátor, grafik, malíř, designér). === AUTOR: Jaroslav Raimund Vávra (*1902-1990, pseudonym J. R. Cekota) byl novinář, prozaik, scénárista a autor cestopisů (např. Láska Sáry Jensenové (1927), Petrolejáři (1930), Ahmed má hlad (1935), Země zadávená žízní (cestopis, 1939), Ohnivý samum (1940), Děti naší doby (1940), Jedné zlé noci a jiná dobrodružství (1941), Tuareg, poslední Mohykán pravěkého člověka saharského (1942), Prázdno mezi hvězdami (1944), Viděl jsem smrt (1945), Posel úsvitu (1947), Do nové říše pohádek (1947), Zastřená tvář Afriky (cestopis, 1948), Huťmistr Rückl (1952, s využitím deníkových zápisů skláře F. Rückla), Na březích Nilu (1958), Když kamení promluvilo (1962), Zde jsou lvi. Hic sunt leones (1964), Případ skláře Egermanna (1975)). Otec byl úředníkem pojišťovny, mladší bratr Otakar Vávra (*1911) je filmovým režisérem. Vávra studoval na první české reálce v Brně (1914–1918), ale studia nedokončil a strávil rok jako volontér v brněnské strojírně. Později se vyučil zubním technikem. Roku 1924 odešel do Prahy, kde pracoval jako redaktor, postupně v nakladatelstvích Šolc a Šimáček, F. Topič, F. Borový, L. Mazáč a J. R.Vilímek. S Václavem Pekárkem, Gézou Včeličkou aj. založil na přelomu 20. až 30. let 20. století Středisko proletářských spisovatelů a děldopů. Patřil také mezi zakladatele skupiny Blok (1935). V letech 1938 až 1945 byl spisovatelem z povolání, v letch 1945 až 1973 působil ve FS Barrandov, nejprve v knihovně, poté ve Filmovém klubu (který založil) a nakonec jako lektor. Ještě za studií zcestoval s otcem téměř celou Evropu. Roku 1931, 1937 a 1947 navštívil Afriku, roku 1956 Egypt, Sýrii a Libanon, roku 1969 Mongolsko. Časopisecky debutoval ve 20. letech 20. století filmovými kritikami. Později přispíval do periodik: Lumír, Panoráma, Rozhledy po literatuře, Ra, Niva, Elán, Tvorba, Středisko, Magazín Družstevní práce, Kultura doby, Malý čtenář, U Blok, Čteme, Literární noviny, Národní osvobození, Rudé právo, Stráž socialismu, Socialistická budoucnost aj. Román Ahmed má hlad byl zdramatizován M. A. Motyčkou. S režisérem Přemyslem Pražským napsal scénář k němému filmu Batalion (1926) a s Otakarem Vávrou scénář k filmu Krakatit (1948, podle Karla Čapka). Zfilmován byl také román Posel úsvitu (1951). === POPIS DÍLA: Autor (napsal román v letch 1942 až 1943) vypravuje mladým čtenářům o pouti tří domorodých chlapců po saharské Africe, která jim přináší na každém kroku vzrušení a dobrodružství, ale také je poučuje o přítomnosti i minulosti země a životě jejího lidu. - Kniha obsahuje barevné ilustrace na předsádkách, 24 černobílých ilustrací v textu, 8 celostránkových barevných ilustrací a 1 barevnou mapu severni Afriky (s vyznačenou cestou z města Tripolis, přes Mys Misurata, Oltář Filénů, Suss, Kejruán, Biskra, Tuggurt, Temasin, Uargla, Ghardaja, Timassanin do Idéles) od českého malíře Milana Grygara a na konci knihy je Doslov, Vysvětlivky. | | Vazba | původní poloplátěná, ilustrovaná, na hřbetu vazby žlutým písmem J. R. VÁVRA TVRDÁ PĚST TUAREGŮ, záložkou vevázaná modrá tkanice | | Přebal | ano | | Počet stran | 288 | | První vydání | ne | | Podpis | ne | | Stav | výborný | | Velikost | 8° Oktáv | | Hmotnost | 490 gramů | | ISBN / ISSN | neuvedeno | | Objednávkový kód | K1556 | | Kategorie | Cestování -> Cestopisy
Děti a mládež -> Beletrie (nad 10 let)
Dobrodružná literatura -> Dobrodružné, od r. 1948
|
|
