| Typ | kniha | | Vydavatel | Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha | | Rok | 1971 | | Jazyk | český | | Edice | Klub čtenářů - 302. svazek | | Ilustrátor,grafik,typograf | Born Adolf, Kopřiva Milan | | Anotace | Ze sbírek starých pražských legend a pověstí Popelky Bilianové, Eduarda Herolda, Karla Chalupy, Salomona Kohna, J. J. Kolára, Julia Košnáře, Cyrila Merhouta, Jana Nerudy, Leopolda Weisela a Caroliny von Woltmann vybral, uspořádal, vysvětlivkami a vydavatelskou poznámkou opatřil a vlastním slovem doprovodil Karel krejčí. Německé texty přeložili Josef Čermák a Eva Pátková. Přebal, vazbu a grafickou úpravu s použitím kreseb Adolfa Borna (*1930, český scénograf, malíř, ilustrátor, výtvarník kreslených filmů, karikaturista, fotograf, kurátor, typograf) navrhl Milan Kopřiva (*1929-1997, český typograf, ilustrátor, grafik, malíř). === AUTOR: Prof. PhDr. Karel Krejčí DrSc., člen korespondent ČSAV (*1904-1979) byl český literární historik, bohemista a polonista a autor popularizačních knih o Praze. Pocházel z pražské kulturní rodiny, otec byl úředníkem Zemského výboru pro Království české; strýci byli filozof František Krejčí (1858–1934), germanista Jan Krejčí (1868–1942) a z matčiny strany literární historik Ferdinand Strejček (1878–1963), jeho bratrancem byl hudební skladatel Iša Krejčí (1904–1968). Krejčí studoval na malostranském gymnáziu (maturita 1923) a na FF UK češtinu a germanistiku, kterou brzy zaměnil za polonistiku. V letech 1927–1928 pobýval jako stipendista na univerzitách ve Varšavě a Krakově. Od 1929 působil jako asistent slovanského semináře na FF UK, docentem se stal roku 1935 prací Polská literatura ve vírech revoluce. Po uzavření vysokých škol (1939) učil jako středoškolský profesor na obchodní akademii v Praze, později byl zaměstnán ve Slovanském ústavu. Koncem války byl krátce vězněn pro přednáškovou činnost v Sociologickém klubu. V roce 1945 byl jmenován mimořádným, roku 1948 řádným profesorem polského jazyka a literatury na FF UK. Pracoval v ČSAV: jako vědecký pracovník postupně působil ve Slovanském ústavu, Ústavu jazyků a literatur a posléze v Ústavu pro českou a světovou literaturu. Do důchodu odešel v roce 1975. Kromě své pedagogické a vědecké práce aktivně popularizoval českou i světovou literaturu v přednáškách a besedách i doslovech o různých autorech. Byl spoluzakladatelem (s Albertem Pražákem a Jiřím Horákem) Literárně historické společnosti (1934) a jejím prvním jednatelem, dále předsedou Literárně vědné společnosti při ČSAV (1973–1979) a podílel se na činnosti Klubu za starou Prahu. === POPIS DÍLA: Publikace shrnuje méně známé pražské pověsti a je rozdělena do hlavních kapitol: V šeru baroka, Barokní světec ve světle romantiky, Od mystického vidění k televizi, Jehova a marketing, Malebné cesty po Praze, Legendární vlastivěda, Groteska velkého města - pražská strašidla, Zrod pověstí. | | Vazba | původní plátěná | | Přebal | ano | | Počet stran | 302 | | První vydání | ano | | Podpis | ne | | Stav | výborný | | Velikost | 8° Oktáv | | Hmotnost | 410 gramů | | ISBN / ISSN | neuvedeno | | Objednávkový kód | K1165 | | Kategorie | Beletrie -> Mýty, báje, pověsti
Beletrie -> Próza světová
Místopis -> Praha
|
|
